Musel jsem reagovat na výzvu mého blog-u, abych zhodnotil provedení atentátu na Reinhard Heydricha a musím se přiznat k tomu, že provedení atentátu hodnotím z dnešního pohledu ryze kladně, protože přinesl odstoupení Anglie od Mnichovské dohody a návrat ČeskoSlovenské Republiky do hranic z roku 1939.
A dále musím sklonit hlavu před všemi oběťmi, které to stálo. Moc životů. Přesto si myslím, že to mělo cenu. Sice obrovskou – za jeden život 5000 životů, ale lze to obrátit i tak, že jsme zasáhli Třetí Říši naštěstí ve velice citlivém místě. Kdyby to nebylo tak důležité místo a čas určitě by to nestálo můj národ těch asi 5000 obětí. Celé jsem si to uvědomil po zhlédnutí dokumentárního filmu, který dávali na ČT 2 Lidice still living. Já vím, že se může někde někdo najít, kdo by snad řekl: „Tomu se to píše, když nikdo z jeho předků nebyl popraven.“ A měl by pravdu. Maximum, co proti tomu mohu dělat, je, že se mohu pouze stydět. A já se stydím.
Byl to rozhodující moment celé druhé světové války na území našeho státu. I když určitě existuje hodně lidí typu mé matky, která hodnotí atentát ryze prizmatem obětí, pro kterou bylo těch obětí „příliš mnoho„. Ale v tom s ní nemohu souhlasit, protože podle mě překonávají pozitivní následky. Teď budu cynický: Podle mě ty pozitivní výsledky překonaly počet obětí, i když je cena Lidského života nevyčíslitelná. Z tohoto pohledu ji musím dát za pravdu. Přesto si myslím, že to mělo svojí cenu.
Asi proto, že neznám žádnou rodinu přímo postiženou represí. Dovolil bych si požádat zúčastněného čtenáře mého blog-u o navázání kontaktu s mojí osobou, abych získal lepší vhled na daný proces …
Foto (c) internet.